Přidat odpověď

Přemýšlím, že vlastně

- když má někdo malej příjem a nízkou pozici, tak to dělat nemusí v duchu "rozčiluju se jen do výše svýho platu"

- když má vysokej příjem i pozici, tak to zase UŽ dělat nemusí, protože ho s tím nikdo nebude otravovat a ukrádat mu jeho vzácnej čas.

Vychází mi z toho, že to bude dělat (trvale, teď nemyslím Libika a jedno jeho vyhovění z překvapení) buď někdo, kdo si od toho něco slibuje (že si to nechá tučně zaplatit/vybuduje si díky tomu klientelu/dostane profesně superzajímavej kšeft) nebo někdo, kdo je hodně zoufalej (že když to neudělá, tak ho vyhoděj a jiný místo nesežene).

Pokud z toho nic nemá, ani tu naději na prachy/postup/zajímavou práci,ani není v tak zoufalý situaci, tak mi z toho logicky vychází, že by se na to měl spíš vykašlat, protože je to pro něj víc opruz než přínos.