Přidat odpověď

Jsem nečekala, že na můj příspěvek vznikne tak dlouhá debata...

Je pravda, že zápisový list se moc nelíbil, o v něm vyzvedává pouze matka. Pak tam měli kontakty na příbuzné, kteří, kdybych si třeba zlomila nohu, by přijeli za 4 - 5 hodin. Chtěli aspoň nějakou kamarádku, ale já tady nemám tak spolehlivé sociální vazby, abych se na někoho mohla v takové situaci spolehnout, tak jsem to radši nechala na státních institucích, byť by to jistě příjemný zážitek pro dítě nebyl. Naštěstí se to nikdy nestalo. Ale co jsem poznala učitelky v MŠ, nejspíš by počkaly, ZŠ by určitě nepočkala, ve školce na ty děti víc mysleli.

Pracovala jsem (a stále pracuji) na 3/4 úvazku, ale i tak moje dítě trávilo ve školce nejvíc času a unavení jsme byli (a jsme) a na víc síly nemáme. Docela se tedy bavím, když čtu diskuze, jak je běžné pracovat na celý úvazek , k tomu prostě musíte mít spolupracující rodinu, jinak to to dítě odnese.

Jinak je velmi vtipné zajišťovat prázdniny, musela jsem být v práci 1.1. a měl otevřeno přesně jeden DDM, samozřejmě přes celou Prahu.
Když o prázninách nabídne hlídání družina, mají zájem 2-3 děti. I z toho usuzuji, že těžká většina lidí to zázemí má a pak s tím logicky každý počítá a nic moc nezajišťuje. Takže článkům o neochotě se stěhovat se dost směji, s dětmi je to o něčem jiném a moc to nefunguje.