Mandelinko,
no žiju...
Když jsem se sem stěhovala, máma mě tedy upozornila, že je to tady takhle v přímém sousedství úchylné a ať s tím počítám a že ona je ráda na druhém konci města. Nevěřila jsem, nepočítala s tím.
Já jsem taky dlouho měla kamarády na tom druhém konci města a tady se s nikým nebavila. To je popouzelo ještě víc. Nakonec byl prakticky první kontakt to, že proti mě začali štvát MM a stačilo jim k tomu to, co viděli, aniž byli zvaní k nám domů. Třeba pruzení kvůli vyrypování pampelišek.