Přidat odpověď

Evžíčku, všechno je o sebevědomí a o přijetí. Přesně nevím, jak to napsat - ale pokud Ti syn bude připadat jako chudáček malý, bohužel to na něj přeneseš. (Samozřejmě nejen Ty, ale celá rodina). Takže klasika - podporuj ho v jeho výjimečnosti a originalitě, prostě máš dítě, které nezapadá a zapadat nebude do průměru a je na Tobě (a celé rodině), aby pochopil, že to je vlastně super.
Možná to zní jako teoretické kecy, ale fakt vím, o čem píšu a jsem pyšná, jak jsem dceru z její výjimečnosti naučila těžit maximum.
Kdo tvrdí, že by nemohl mít menšího partnera, má nulové sebevědomí a takovou by ten chlap ani nechtěl. Miluju pohled na to, když menší muž jde pyšně vedle své vyšší ženy a ta má na nohou ještě 10cm podpatky a ani jednomu z nich to nevadí! Mimochodem, bývají to fakt kočky, jedna z nich je moje 185cm vysoká kamarádka, která má o 12 cm menšího manžela a podpatků se nebojí...