Víš co, Monty, ono je to hodně i o rodičích. Pokud to dítě doma slyší "nezlob, za chvíli bude Mikuláš, odnese si tě čert", nebo třeba jen "nezlob, vezme tě čert" a podobné hlášky, pak se nedivím, že z toho má vnitřní strach i v sedmi letech. I když to třeba slýchalo jen jako "malé" a později už ne. My jsme dospělí a spousta z nás si neumí představit, jaký strach, stres takové dítě, které ještě fakt plně nerozlišuje realitu a fantazii, z toho může mít.
Podotýkám, že jsem "pro" čerty a vadí mi dnešní zatracování této tradice, nevidím na ní nic špatného, je to naopak hezké, české, měla jsem to ráda, mé děti to mají rády... Ale je to možná proto, že jsem v životě děti čertem nestrašila a vždy je s čertem předem dohodnuto zásadně nestrašit, zůstat vzadu, případně i venku (když jedno dítě nechtělo, aby šel dovnitř i čert, tak prostě zůstal venku) atd. Prostě rozumný přístup ze všech stran. To je to samé jako s pomlázkou...