Přidat odpověď

POkud by mi cestu neproplatili, odmítla bych jet služebním autem s materiály s tím, ať to tam někdo (kdo za to bude placený) doveze + já bych jela vlakem jen tak nalehko.

Já, jako kdysi zaměstnanec, jsem jezdívala na týdenní třeba služebky s tím ale, že se vyjíždělo v pondělí ráno, vracelo v pátek odpoledne, samozřejmě to bylo placené jako 5x8 hodin jen, hotel platila firma, jídlo pondělí večeře - pátek snídaně taky platila v hotelu firma. Za pondělí část dne a pátek část dne jsme měli ještě stravné. Neřídila jsem teda, jezdila jsem vlakem většinou, proplacená jízdenka samozřejmě.

Zákon - resp. daňová uznatelnost je jedna věc, přístup zaměstnavatele je druhá věc.

Když pošlu dneska koncipientku od nás do Prahy na soud, tak i když na soudu jako takovém je třeba jen hodinu, samozřejmě jí proplatím jako mzdu celý den + cestovní náhrady (stravné) + jízdenku vlakem. Jestli bude ve vlaku spát, něco psát na notebooku nebo koukat na film, by mi bylo jedno. Kdyby musela převézt 100 kg materiálu, samozřejmě by jela autem, svým nebo služebním, co by jí bylo milejší...

S naší prací ježdění hodně souvisí, takže od zaměstnanců se celkem očekává, že budou ochotní jezdit, jinak by tu asi těžko mohli dělat... Ale zase v neděli jsme ještě nikdy nikoho pracovat nenutila...