Přidat odpověď

Já teda zrovna napíšu, že já bych tak žít nemohla, k prvnímu porodu jsem šla se superdepresema, co jsem musela na lůžku strávit cca dva měsíce.
Ale někoho docela zblízka znám, kdo tak žije a ta osoba působí navenek docela spokojeně, měnit nic nehodlá. Jen mě zajímá, zda je takových lidí víc. Já třeba nemám pracovní dobu pevně stanovenou od do, ale pracuji každý den (občas hodně dlouho, občas kratčeji, občas si udělám volno, v létě znatelně míň, to jsem víc s dětma, byť už jsou odrostlejší)).