Přidat odpověď

Já bych muži, který je mým mužem (manželem), miluju ho a on mě, máme spolu děti a on je u vědomí, o co jde, servis dělala. Těšilo by mě to. Ale uvědomju si, že to je trochu jako představy o komunismu. Teoreticky super, v praxi nemožné.
Asi taky záleží, jak nosné jsou realizace, které nahradí tu touhu po dokonalém domově. Jak to začne být fakt silné, dost možná není cesta zpátky? Nebo jen ne na to samé místo?
Nevím. Za sebe jsem přesvědčená, že ženy, které chtějí na fulltime vytvářet domovy, by měly být ceněny a respektovány stejně jako ty, co mají jiné plány. Péče o domov je podle mě plnohodnotná seberealizace. Je smutné, když se to staví do polohy "závislá-pasivní-nechá se živit" atd.
Stará židovská tradice považuje péči o domov za první a nejtěžší profesi, proto jsou vdané ženy osvobozené od modlení během dne, protože ony si to přímo k PB odpracují.
Děti potřebují realizující se matky. Když mají matky opravdicky serealizující domovem, mají jackpot.