Přidat odpověď

Pořád mi nejde z hlavy, kolik nicků tady považuje flirtování mezi mužem a ženou za něco trapného až podlého. Všimla jsem si toho v průběhu času na více diskusích. Chápu, že někoho to nebaví, má jiné zájmy, ale taková ta představa, že když někdo flirtuje, dopouští se něčeho nemravného a měl by se stydět, mně překvapuje. U nás v rodině to nikdy nebylo zvykem, flirt se považoval za součast pohlavní dospělosti. Tak jak to máte vy? Je ten odpor k flirtu ve vás pěstován už od dětství, nebo se vyvinul s morálním růstem, či snad nedejbože vznikl vlivem špatných životních zkušenosti?
(Píšu o flirtu po oboustranném vědomém konsensu.)