Taky bych to tak viděla.
Napsat mail do školy je "umetání cestičky", řešení krávovin za osmáka...
Jako matka vím, na co dítě stačí a na co ne. Pokud píšu do školy, není to pruzení, ale NORMÁLNÍ komunikace (a nedělám to často). V tomto případě špatná organizace práce vystavuje dítě tlaku a jednání "nadřízených" z pozice síly (jedna vyhrožuje neomluvenou absencí bez dostatečných informací, druhej nepustí dítě včas do povinné výuky, výsledkem je demotivovanej osmák, trestanej za vlastní aktivitu). Umím si představit, že bych napsala taky - je to zpětná vazba, je to vnější tlak na profesionalitu, totéž dělám v rámci jiných služeb, třeba ve zdravotnictví.
Dělat si ctnost z toho, že se školou zásadně nekomunikuju, jak tu kdosi psal, mi přijde trochu zvláštní.
Až budu prudit, bude to vypadat úplně jinak a všichni to poznaj