Přidat názor k článku Tři roky ve školství a snaha neztratit iluze a ideály

Cockney - já podotýkám, že jsem nečetla celou diskusi, jen úvodní článek a pak občas nějakou reakci, takže jsem možná trochu mimo, ale ber to pouze jako odpověď na svůj poslední dotaz (z 18.3. ráno).
Naše mladší dcera chodí do jedné ze dvou místních škol - na rozdíl od větších měst tu nejsou žádné waldorfské či jiné aler-možnosti, tak jsme vybírali (vzhledem k jejímu temperamentu) školu které se nám zdála živější, veselejší, modernější..... a vypadá to, že jsme vybrali dobře.
Přesto, že je v této škole běžně prováděno hodnocení známkami, paní učitelka nelení a každý druhý msíc píše dětem slovní hodnocení (tedy známky samozřejmě běžně používá také). Je to hodnocení typu (opisuji to poslední):

Ážo, hodně jsi se zlepšila v úpravě psaní, jen tak dál. Mám z tebe radost, že hodně čteš. Ještě to chtělo zlepšit soustředěnost při práci doma i ve škole, aby odpadly chyby z nepozornosti. Tím si občas docela zbytečně kazíš známky. Bylo od tebe moc pěkné, že jsi se sama nabídla, že budeš Aničce denně nosit úkoly, když tak dlouho byla nemocná. Jsi príma kamarádka a to se mi líbí. Jen tak dál. Rybana.

Nevím, ale myslím si, že takovémuto hodnocení rozumí i naše dítko toho času ve druhé třídě.

A ještě k oslovení: první den školy nás paní učitelka poprosila, abychom na kartičku, kde bylo napsaní jméno (ty si připravila ona dopředu) napsali, jak kdo svému dítku říkáme doma. My jsme napsali Aninka a asi 3x nebo 4x přišlo hodnocení pro Aninku. Potom jí začala psát "Ážo" a jak jsme dotazem u dcery zjistili, bylo to na její vlastní žádost.

Poud tě překvapilo, že se paní učitelka podepisuje dětem Rybana, tak je to proto, že oni jsou letos indiánský kmen. v tomto kmeni má kačdý své indiánské jméno (naše Aninka je Sladká Áža), kmen je rozdělen na čtyři rody, ktré mezi sebou různě závodí a paní učitelka je pro ně prostě Rybana.

Píši tu o tom proto, abys viděla, e nezáleží jen na tom, zda je škola nějak alter- , ale hlavně a HODNÉ záleží na osobnosti učitele.....

A co mně letos překvapilo nejvíce, kromě slovního hodnocení od paní učitelky si poprvé v pololetí měly děti napsat svoje vlastní hodnocení. Bohužel ho nemohu odcitovat, děti ho opět odnesly do školy. Paní učitelka nás na počátku roku požádala o pevné desky formátu A4 a Eurofólie a veškeré hodnocení, zajímavé práce z výtvarky, fotografie ze třídních akcí a pod. jim tam zakládá, takže jim tvoří (každému) jakousi kroniku jejich školní doházky.
Ale to hodnocení asi děti psaly za pomocí otázek pní učitelky, které musely znít asi takto: Napiš, jak se ti líbí ve škole, co se ti líbí a co ne, kdo je tvůj kamarád a s kým nekamrádíš, a proč s ním nekamarádíš. Který předmět ti jde nejlépe, který předmět tě baví nejvíce, co ti ve škole nejde. Usuzuji (na tyto otázky) podle toho, jak to hodnicení Ája napsala. Samotnou mně překvapilo (mám za sebou 6 let práce s dětmi na I. stupni) jak se takto malé děti už dovedou vyjádřit, jak dovedou zhodnotit svou školní práci... A také mně fascinujem jak je ta učitelka vede - asi 80% dotazů bylo na KLADNÉ hodnocení věcí ve škola a jen ai 20% na něco záporného.
Vůbec - protože vím, co to dá práce - jsem unešena tím, jak se paní učitelka dětm věnuje. Přeji VŠEM dětem takovéto nevyhořelé a nadšené pedagogy!
Ahoj a zdravím
Simča