Přidat odpověď

Já s nimi tedy samozřejmě cítím, protože komplikace to jsou i pro mě.
Když mám 40 minut mezi vlaky- v hlavě představu, že v té přestávce stihnu záchod a jídlo, tak pak pracuji hodiny bez volna.
Ale koho to zajímá? Nikoho.
Nebo mi naskakuje přesčas u té nejdelší směny, vlak domů mizí a doma malé dítě bez hlídání.
Opět, můj problém- ale ve firmách se ti ještě začnou takhle svěřovat a neomluví se.
To je moje úchylka. Vždycky povytáhnu obočí a řeknu- a jakou to má souvislost s mým problémem?
Já zbytečně lidí neprudím, ale aby mi na poště vyprávěly jak jsou unavené...jako ano, jsou. Ale kvůli tomu si já nevezmu rozbitý balík, kde jsou vidět rozbité hřbety knih. A návrh na řešení nula, protože to ne my, to depo...