Přidat odpověď

jentakj, tak tak, všeho dočasu. Po té 45 už neprskávám.

Jednak na mě méně často něco leze - to připisuji běhání venku za každého počasí několikrát týdně, na což mám čas až k stáru, když děti odrostly (no a taky už dávno netahaj nic ze školky, že...),
jednak když už, tak mám vychytaná opatření k odražení útoku - především nic nepodceňuji, "mám už rozum", hned zahájím léčbu, ještě než se to rozjede. A zase je to tím, že "na to mám čas" - pečuji víc o sebe, když o děti již netřeba.

Potíže mi ve stáří působí více pohybový aparát (což je možná i jeho přetěžováním, těžko říct, kde končí "zdravý pohyb"), ale to mě nehází do PN.