Přidat odpověď
Každej je jinej, to jo, vzpomínám, jak měl nejstarší dva roky a čtyři měsíce, potkali jsme na procházce v parku babičku se dvěma hošíkama něco přes dva roky starýma, znala jsem je, byli to skoro stejně staří bratranci, synové dvou sester, které si vzaly dva bratry. Kluci neuvěřitelně podobní. A náš kluk: Mami, ti chlapečci jsou si hodně podobní, to budou asi dvojčata. A jen o něco mladší chlapečci na toho našeho: mimi. Jenže - oni aspoň řekli mimi, to je podle mě v pohodě.
Předchozí