Přidat odpověď

petluše, v kolika letech jsi tedy k té logopedce šla? dítěti není ještě ani 2.5roku, jestli si dobře pamatuju. nikdo tu netvrdí, ke specialistovi nechodit, spíš se tu vede spor o to, kdy je ještě brzy a kdy už je pozdě. se všema dětma jsem chodila k logopedce, nejstarší dítě má dysfázii. do 3 let mluvila velmi omezeně a nerozuměla. to, co píšu, stejně jako kat, je to, že do 3 let má dítě nárok na to, aby se jeho řeč jevila nestandartně v tom smyslu, že nemluví plynně ve větách, má omezenou sl. zásobu apod. řeč se vyvíjí skokově, takže do těch 3 let holčička může začít mluvit. pokud má rodič pocit, že dítě neslyší, tak to je věc jiná a je nutné ji řešit okamžitě, jenny nic takového nepopisuje, dítě komunikuje, slyší.
dysfázie a jinou vážnější porucha řeči se nedaagnotikuje ihned ale trvá to, předtím rodič oběhne s dítětem kolečko orl, foniatr, dětský psycholog. mezitím stále chodí ke klinickému logopedovi.
faktem je, že klinický logoped zpravidla opravdu bere děti až od 3 let. nevím, jak moc dlouhé objednací lhůty jinde bývají, u nás jsou to max 2 měsíce. tudíž opravdu stačilo, že jsem dítě objednala v jejích čerstvých 3 letech, po konzultaci s dětskou lékařkou, stejně jsem potřebovala její doporučení, mezitím bylo jasné, že se dítě s řečí nevyvíjí tak, jak by mělo, a začaly jsme pravidelně docházet. původně byla sledovaná pro opožděný vývoj řeči a doma jsme na řeči dělali denně, ale ani ne po roce bylo jasné, že podstoupíme další vyšetření, kde potvrdili dysfázii. diagnozu dostala v jejích 4,5 letech a pro nás ohledně péče to vlastně neznamenalo nic navíc, kromě vyšetření sluchu a zaléčení zánětu, který způsobil nedoslýchavost, což se mohlo stát kdykoliv. jinak stále logopedie, nácvik komunikačních situací, rozšiřování slovní zásoby.