Přidat odpověď

U nás jsme první náznaky taky zachytili hodně brzy, že kluk sice vynalézavě, ale "nevývojově" lezl. Uměl řešit složité problémy, po hlavě padal ze zavřené postýlky, uměl si přisunout židli k oknu a po ní se vytáhl nahoru, když ještě nechodil, ale ta motorika byl problém.

Jednou se ženě zašprajcl nohama o břicho při kojení a skočil do prostoru. Šel hlavou na parkety, tak jsme s ním jeli do špitálu na chirurgii a odtud na neurologii. A tam nám řekli zajímavej závěr: Nové neurologické poruchy související s úrazem tam nejsou, ale jsou tak nějaké vývojové neurologické problémy, problémy s reflexy apod. Žena tomu nerozuměla, tak jsme to dali našemu stařičkému pediatrovi, a ten nad tím mávl rukou.

Časem jsme od něj odešli k pediatričce, kde jsme dodnes. A pak si problémů v chování i v motorice všimla naše kamarádka, co byla i speciální pedagožkou (kolem 3,5 roku) a odtud se rozjelo kolečko neurolog, kl. psycholog, psychiatr.

Jo jinak potom do cca 5-6 let tvrdil že je mašinka, a když kreslil celou rodinu, nakreslil 3 hlavonožce a obstojný parní stroj. Pak ho to ze dne na den přešlo.