Přidat odpověď

Zefýr, podobně to měla moje tchyně se svou tchyní, tedy přesněji nevlastní matkou mého tchána. Byla prý skvělá kuchařka, vařila před válkou v bohaté pražské židovské rodině. Nicméně se odmítala o svoje recepty podělit. Tchyně dřív pekla bábovku podle jejího stylu, ale ta bábovka mě tedy vůbec nenadchla, měla být nápodobou nedostižného vzoru, ale zřejmě byla jen velmi nedokonalým pokusem, naznala jsem, že vůbec nemá smysl se o ni pokoušet. Škoda, že tchynina tchyně byla tak nesdílná, co se receptů týká. Netuším, jaký smysl mělo brát si je všecky do hrobu. Anebo možná opravdu nebyla schopná je formulovat, protože všecko dělala od oka?