Přidat odpověď

Stalo se mi to jednou (tedy co vím, třeba mě někdy někdo vyfotil, aniž bych si toho všimla) - fotil si mě nějaký muž sedící naproti mně v metru. Trochu mě to zarazilo a v duchu jsem doufala, že se nenajdu na Módním pekle
Ale teda nevadilo mi tolik jako Tobě, vlastně jsem to okamžitě pustila z hlavy a ž teď si mi to připomněla.

jo, a taky si vzpomínám, jak jsem si kdysi na památku chtěla vyfotit jednoho černošského kluka, který se ke mně přidružil v Ouistrehamu, když jsem si kreslila tamní maják, a celou dobu se díval jak kreslím pak si tam se mnou povídal asi dvě hodiny. No a když jsem ho požádala, jestli si ho můžu vyfotit, tak mi řekl, že ne, protože když s ním nechci nic do budoucna mít, tak bych mu tím vyfocením ukradla duši.