Přidat názor k článku Tři roky ve školství a snaha neztratit iluze a ideály

Kopretinko, nereagovala jsem na Tvůj příspěvek, ale na to, co napsala difo, či jaký nick to má. Psala jsem o svém postoji k tělesným trestům na školách. A k tělesným trestům starších dětí. Svého tříleťáka taky lupnu po zadku, když je to třeba. A je to třeba poměrně často. Ale až bude jiná funkční motivace, tak budem od tělesných trestů určitě upouštět.
Tvůj příspěvek jsem si teď samozřejmě přečetla. S dětmi, které jsou deprivované, jsem se setkala už mnohokrát, tak tuším o čem mluvíš. Ale, myslím, že synův problém ve škole nebyla absence lepáků, ale spíš špatný přístup učitelů od začátku. Samozřejmě si dělám závěr z jednoho příspěvku, což je nedostatečné. Ale nic to nemění na mém názoru, že do školy prostě tělesné tresty nepatří. Jestliže hrozí, že v agresivitě někomu dítě ublíží, tak určitě nepomůže, že mu nabančím. Spíš by asi fungovalo, že ho někdo chytne a drží dokud se neuklidní. A nejlepší je, když se profesionálové vyvarují věcí, které k té agresivitě vedou. Jedna z nich by byla např. to, že by syn seděl sám.