Přidat názor k článku Tři roky ve školství a snaha neztratit iluze a ideály

Cockney,
dík za vysvětlení. Pochopila jsem z toho (po několikerém přečtení ;-)), že jsi Simčou citované hodnocení její osmileté dcery nazvala blábolem z toho důvodu, že 1) na tebe by povzbuzování způsobem "budeš-li se více snažit, tak to určitě dokážeš" působilo jako "demotivace", a 2) kamarádský přístup učitele by tě spíše odradil, neboť jsi preferovala přísné učitele zachovávající si odstup.
Udivuje mě, že si tak přesně pamatuješ, co ti vyhovovalo a nevyhovovalo v osmi letech. Jak správně píšeš, hodnocení bylo určené jen a jen dceři Simči. Tedy nazvat ho blábolem jen proto, že něj nahlížíš tak, jako bys ho byla přijala ty (nyní?), je podle mého názoru zcestné.
Ale v podstatě o to vůbec nejde. Jde o to, že učitel, který pracuje s dětmi daleko nad rámec svých povinností, který používá netradiční výchovné postupy, přistupuje k dětěm vřele a osobně, je pro děti vždycky přínosem, i kdyby si děti ze slovního hodnocení poučení nevzaly. to je můj názor, který nikomu nevnucuji.
J.