Přidat odpověď

Konvalinko, ale pochop, že my tam nejsme. Ale každý to bere podle svého. Pokud mám být někde, kde mi někdo stále nadává, deptá mě, tak třeba mne by ani nenapadlo tam trávit nějaký další čas. A fakt nechápu, že někomu to za to stojí. Jako pochopím, že mávne rukou a řekne - no co, sejří mě to, ale kašlu na to, to vydržím. Ale tebe to deptá a pořád do toho jdeš znovu a znovu a navíc stále stejně. Jako kdybys hodlala rozbít hlavou zeď a sice jsi pokaždý skončila v nemocnici s otřesem mozku, ale šla jsi do toho znovu, protože přece tu zeď musíš rozbít. Ale prd - můžeš ji přelézt nebo obejít. Ale ty jsi jak ten beran.
Proč předjímáš, že pokud si vymezíš hranice, že rozhasíš vaše vzájemný vztahy. Jako že se maminka naštve a ty už ji neuvidíš? Nebo bratra? Nebo jak to myslíš.