Přidat odpověď

Evelyn - přesně. Pokud se stane, že jednou za půl roku či rok nastane situace, že bych někde měla být včas a hlídat si to sama, je to tak obrovský stres, pořád hlídat hodiny a počítat, aby to vyšlo, že se snažím spíš to zaonačit tak, aby ta situace nenastala. Na ty situace mám tzv. hlídače, někdo další, kdo je se mnou a reguluje to a hlídá, aby mi čas neutekl. Mít práci, která je založená na dochvilnosti, to by mě zabilo - stres z toho. Proto takovou nemám a prakticky nikdy jsem neměla. No tak jsem se naučila způsoby, jak to udělat, aby naopak zase okolí nemělo z mé nedochvilnosti stres a nervy - to taky nechci. ale když si prostě mám vybrat, přednost mám já - tedy moje pohoda.