Přidat odpověď

Mně jo a jsem z toho nějak už delší dobu smutná. Přijde mi, že se všichni jenom někam honíme aniž bychom nějak extra museli, pořád se jenom řeší, co se musí, pořád někdo nestíhá a pořád je někdo nepřející a závidí.
Já vím, spousta z vás mi asi napíše, že jaké si to uděláš, takové to máš, ale nějak se s tím asi nedokážu poprat nebo co.
Žila jsem hodně po světě a docela i cestuju a přijde mi, že všude jinde jsou lidi spokojenější než u nás. Mám pocit, že všichni tu musí všechno mít, lidi se honí za lepším bydleníma lepším autem a já nevím co...
Mám kamarádku na Zélandu a ten jejich život mi přijde mnohem skromnější a spokojenější, asi bych řekla, že jsou docela pokornější k životu celkově. Dovedou se radovat z maličkostí a celkově jsou ti lidi veselejší. Ale to samé jsem zažila i v USA (jasně, to je země extrému, nemám na mysli zrovna Beverly Hills nýbrž normální lidi), mám kamaráda z Filipín a z Peru a ten na ten smutek u asi uštvanost taky docela poukazuje.
Přijde to jenom mě nebo se vám to zdá také? Nebo snad na mě leze krize středního věku? Mám dnes nějakou smutnou náladu....
A i témata v poslední době tady se řeší samá smutná a depresivní...