Přidat odpověď

Spíš mám pocit, že u nás lidi neumí ostatní nechat být. Tohle je tvůj život, tvůj názor (oblečení, byt, auto...) a tohle zase můj. Já si to udělám tak a ty jinak. Na starší generaci vidím, jak pořád musí být všechno STEJNÉ, co by řekli lidi, tenhle postup je jediný správný, tenhle názor je jediný správný a všechny ostatní agresivně odsoudíme (a je to vidět někdy i tady - viz debata o manželských etudách, kde kdosi psal, jak by se paní měla vystylovat do televize, protože na ni přece všichni koukají - pokud ona nechce, podle mě nemusí a ani si nemyslím, že by to bylo něco, co by H. Třeštíková ocenila). Výsledkem je akorát únava ze stále snahy zavděčit se všem a vlastně nikomu.

Kde jsem žila v zahraničí, byla v tomhle společnost daleko otevřenější a svobodnější.