Porucha. U mně je to tak, že vůbec nedokážu odhadnout, kolik času jaká činnost zabere. Manžel tvrdí, že mých "5minut" je reálně minimálně čtvrt hodina. To vnímání času je absolutně zkreslené. Plus občas mi ulítnou myšlenky a než si uvědomí, že jsem mimo, tak zase nějaký čas v háji, a vůbec netuším, kolik vlastně. ADD. Přitom ale nesnáším chození pozdě, strašně mě to stresuje. Dřív jsem to měla ošetřený velkou časovou rezervou, když měla na starosti jen sama sebe, tak to šlo ohlídat. I tak jsem obvykle dorážela na poslední chvíli a a s jazykem na vestě. Za školní docházky jsme 9 let dorážela jentaktak na autobus/vlak a nepomohlo nic. A s dětma to šlo úplně do kytek