Přidat odpověď

Kat - klid, já tuto diskuzi beru jako diskuzi, prostě, nijak mě to nikam neposune, ani nezadupe. Dalo mi to hodně práce se v sobě vyznat a přijmout se takovou, jaká jsem s ohledem na společnost, kde žiju, protože nežiju na samotě u lesa, ale zjistila jsem, že jda naprosto v pohodě fungovat tak, abych se neničila a zároveň měla přátele, kteří mě nebudou tlačit do nějakých škatulek, co by se tzv. mělo. Já mám vůči nim postoj úplně stejný. A světe div se - ono to funguje. A to je podstatný.
No a co se týká toho psychiatra a krupic. kaše. Taky jsem to řešila, chodila jsem k němu - ne teda kvůli tomuto, ale když už, tak se řešilo ledasco. Psychiatr se vždycky podíval a říkal - no, a co vy na to, ono vás tohle obtěžuje a omezuje, že to musíte řešit, nebo proč to chcete řešit? A já zjistila, že neobtěžuje, že je to kvůli okolí, které má s tím problém, já ne. Takže závěr byl - je to teda nutný? No není.