Přidat odpověď

No ano, šuplíku, někdy to vypadalo, že na vinně jsem já, že ho nedonutím, aby šel do práce. jenže já dělala, co jsem mohla. Vlastně jsem ho vychovávala ve všem, neustále. Což mě ničilo, já nerada někoho diriguju. Rodina do našich problémů až tak zase nevidí (kromě té práce, ta je "vidět"), oni viděli, že se k sobě chováme jako zamilovaní, tak je asi všechno OK. Já sice pořád říkala, že OK to není, ale nebyla tomu přikládána taková důležitost, protože prý bylo vidět, že se máme rádi. Tak teď už budou mít všichni brzy jasno.