Přidat odpověď

Kulicko, Tvůj vztah k němu i Tvůj pohled na věc jsou patologické. Nerada to slyšíš, takže když Ti to někdo v diskuzi napíše, tak se ohradis. Mám pocit, ze bys ze všeho nejradši od někoho slyšela, at neblbnes a dáte to zas dohromady, ze to bude dobre a on se polepší. Když už jsi to dotahla takhle daleko (rozchod), tak to nevzdavej a odstěhuj se jinam. Přece když zvládneš živit tak velkou rodinu, zvládneš jedno blbě stěhování. Začneš znovu, bez koule u nohy a das to. A psycholog by neuskodil, i když chce to trpělivost, než najdeš nějakého, který Ti bude sedět. Uvidíš, rozkvetes a i děti to poznají, šťastná máma má šťastné děti. Držím palce!