Buchli,
mně to nijak zvlášť netrápilo. S matkou jsme v mým dětství a pubertě stejně nevycházely dobře, takže bylo dost jedno, co říká nebo neříká, a v dospělosti je to taky jedno, protože já vůbec nejsem typ na hrabání se v minulosti a pěstování nějakých dávno vyčpělých křivd. Spíš nechápu lidi, co to dělají a k čemu je to dobrý. Mě zajímá, co je teď a ne co bylo před 40 lety, pokud jde o můj vlastní život.