Přidat odpověď

A není to poplatné době? Jinak vypadala správná žena na začátku 19 století a jinak dnes.
Podle mého soudu správná žena nemá zapotřebí soutěžit s chlapem, kdo dál "dočůrá". Je si vědoma své ceny a dokáže si to,že je ženská užit. Já jsem třeba žena ráda. Chlapem bych fakt být nechtěla. Jsem ráda,když mi muž otevře dveře, pustí mě první nebo naopak při vstupu do restaurace první vchází. Mám ráda pozorné , chytré muže.
Já třeba klidně zavolám manžela,když něco potřebuji. Nemá cenu,abych se zbytečně lopotila s tím,co on zvládne hned. Nedávno jsem třeba naložila na svíčkovou a než jsem jí stihla uvařit skončila jsem v nemocnici a tak jí musel dodělat manžel. Zvládl to, protože měl svíčkovou naloženou a musel jí jenom dát do trouby. Pro mě udělat svíčkovou je brnkačka,ale nepřála bych se vidět třeba s vrtačkou v ruce. To jde zase jemu. Takže za mě je správná žena ta,která si je vědoma své ceny a schopností a nemá potřebu si něco dokazovat. Já stojím vedle svého muže. Nemusím stát ani před ním ani za ním. A popravdě ani mi nedělá problém uznat,že je v něčem lepší nebo mu ten pocit dopřát,protože on stojí za mnohem víc,než je nějaké moje ego. Takže správná žena je partnerem svého muže a ne jeho maminkou nebo učitelkou.