Přidat odpověď

Valkýro, já vím, že tohle je tvůj běžnej úkrok stranou (různé variace na "no jasně, já jsem ta nejhorší, jen si posluž a kopni si, stejně mě nemáš rád" ) a použiješ to vždycky, když si někdo po tvým rozsáhlým stěžování dovolí podotknout, že problém může být nejen v těch ostatních, ale přeci jen trochu i v Tobě.

Nicméně nás to trochu odvádí od otázky, kterou tu pokládám už potřetí - co Ti vadí na stavu, že si dceřin nápadník rozumí s tchánem a proč máš radost z toho, že jsi někomu něco zkazila?

A jako doplněk k tomu - proč mám dojem, že daleko víc řešíš tyhle věci, než že je nápadník hnusnej na Tvý jediný dítě? Navíc když sem pořád dokola vypisuješ (a tudíž si to velmi dobře uvědomuješ), jak byl Tvůj muž hnusnej na Tebe, když jste se poznali, a jak jsi to nebrala jako varovnej signál a jaký to pak nabralo konce?