Přidat odpověď

Valkýro,

ale tady nejde o to, že dcera už Tě aktuálně fyzicky nepotřebuje.

Děti přece potřebujou rodiče celej život.

A ten život jim výrazně usnadní, když ti rodiče jsou víceméně v cajku.

Ty to zase bereš přes SEBE, že TOBĚ se ubližuje, a když se někdo v téhle souvislosti zmíní o dceři, tak že je to podpásovka vůči TOBĚ.

Ale vždyť sama popisuješ, jaký peklo to musí být i pro tu dceru. A popisuješ, jak Tě dodneška zasahuje chování Tvý mámy. Takže asi úplně jedno Ti to taky není.

Já si vůbec nemyslím, že by se člověk měl pro děti nějak obětovat nebo něco takovýho, ale v momentě, kdy už nefunguje motivace, že by něco udělal kvůli sobě a pro sebe, tak by třeba mohla zafungovat aspoň motivace, že by něco PRO SEBE moh udělat kvůli někomu, koho má rád.

Je to opravdu tak složitý pochopit, že to musíš furt otáčet jako že je to útok na Tebe? Vždyť i pro to Tvoje okolí musí být s tímhle přístupem strašlivě těžký s Tebou jednat, a stokrát nic umořilo osla, já docela chápu, když tohle někdo po sto padesátý šestý prostě vzdá a začne už jen "štěkat".

Hele, ten můj známej s tou maniodepresivitou se s tím roky LÉČÍ, a když musel léky vysadit, tak to mělo šílenej propad a něco z toho mi znělo povědomě (fakt útočil na svoje nejbližší, neustále je kritizoval a autenticky to prožíval, jako že mu fakt škoděj. A člověk se takový kritiky musel naučit brát s HODNĚ velkou rezervou (což teda nevím, jak by šlo, kdyby kritizoval MĚ, což ale naštěstí nedělal), protože jinak by si myslel, že v jeho okolí žijou jen samí padouši (jeho rodinu znám a jsou to úplně normální lidi, kteří maj samozřejmě svý mouchy, ale jinak jsou spíš hodní než co jinýho).
Tenhle chlap má ale štěstí, že má fajn rodiče a manželku, která sice má taky svý mouchy, ale v určitým smyslu je to skoro světice, protože mu nejen neutekla, ale vždycky v pravej čas ho dokázala dokopat do léčebny nebo k doktorovi (a to si toho na svou adresu taky dost vyslechla a i ona na něj byla místama fakt hnusná, ale pokud o něco vážnýho šlo, tak ho vždycky podržela.

A na něm vidím, jak obrovskej rozdíl pro toho člověka i jeho okolí je, když je léčenej a když není. Samozřejmě nevím, jestli Ty máš to samý nebo něco jinýho nebo třeba vůbec nic, ale některý věci mi ho docela připomínaj, takže znovu apeluju - jdi někam k odborníkovi a řeš to, protože ať je to co chce, tak když s tím něco podnikneš, tak je dost velká šance, že nastane nějaká změna k lepšímu.

Já už fakt nevím, jak jinak to říct.