Přidat odpověď

No - on jí doma hezky vysvětlil, že takhle se k němu nebudeme chovat a prakticky jí zakázal se s námi stýkat. jasně že na to musí být dva - jeden chce a druhý udělá. Nevím, proč se to tehdy stalo, ale ona ho poslechla. Manžel se jí na to přímo zeptal, protože on si všimnul dřív než já, že se nám vyhýbá a to bylo tóčo, co mu ona všechno řekla - od nemáte ho rádi po jste nejhorší a mne taky nemáte tím pádem rádi. On mi to manžel hned neřekl, měl prý strach, že se seberu a pojedu si to s nimi vyříkat z očí do očí - a to bych zcela jistě udělala. A rok jsme ji neviděli a když pak přijela na manželovy narozeniny, tak jsem zírala, co se s ní stalo - nepoznávala jsem ji. A on se ujistil, že ji má plně v moci a pak to přehnal, protože si myslel, že může všechno a že ona už nemá na koho se obrátit.