Přidat odpověď

Konvalinko - jestli je maminka pečovatelský typ, tak úplně nechápu, proč nemá tohle nutkání i u tvých dětí. Přece jen - už není máma, ale babi, takže může i zvolnit pravidla a nemusí být ta přísná. Neříkám aby se starala pořád, ale psala jsi, že o tvé děti nemá vůbec zájem.
A co se týká toho jejího tehdejšího rozhodnutí - já bych nedokázala říct - ano, udělala jsi to moc dobře. Řekla bych jí, jak jsem se cítila. Ale zas bych řekla, že ona se rozhodovala tehdy a už je to pryč a ty nejsi schopná říct, že to udělala dobře. Musíte obě žít s tím, jak to tehdy bylo a ona si musí odpustit /a když od tebe chce potvrdit správnost svého rozhodutí, tak asi výčitky má/ a ty jí taky musíš odpustit, protože v její situaci tehdy jsi nebyla a nevíš, jak by ses tehdy sama rozhodla. Třeba stejně.