Přidat odpověď

Konvalinko - mám kamarádku už v důchodu a ona děti miluje - i cizí. A hlídá je za peníze a neskutečně se o ně stará. A když jsme se o tom bavily a já řekla, že ji obdivuju, že bych to nedala, i když mám tři děti a že bych to nedala /ona má svoje dvě/, tak mi řekla, že je něco jinýho mít svoje děti a jiný mít cizí, byť to jsou vnoučata. A její syn má dvě holky - a říkala mi, že to zpočátku nechápali, ale že si vzala obě na hlídání a byla z toho vyš´tavená a vytočená sama na sebe, že to nedávala, jak bych chtěla. A tak si začala brát holky po jedný - zpočátku prý bylo u syna zle, že takhle ne a že teda když ne obě najednou, tak žádná. A jednou potřebovali hlídání a měli hlídání zajištěné pro jednu holku u rodičů její kamarádky, tak potřebovali pohlídat tu druhou a tak si vzpomněli na babi. A když jim pak nabídla, že pak si zase vezme tu druhou, tak jim došlo, že ona nechce ochudit ani jedno dítě, ale že naopak takhle se plně věnujeme tomu jednomu a pak druhému a že to není nic proti ničemu - holky jsou doma stejně pořád spolu. A začali to prý najednou takhle dělat - jedna šla k jedný babi a druhá k druhý - a pak se to zas vystřídalo. A spokojenost.
Akorát to trvalo, že to její syn a snacha pochopili.