Přidat odpověď

Jako malá jsem hodně byla u babičky a sledovala, jak vaří, trochu pomáhala mamce, ale z toho jsem si zapamatovala minimum. Nejvíc jsem se naučila, když jsem vařila sama - začínala jsem kolem 12 let o prázdninách, mamka mi vždycky vypsala recept a já podle něj sama vařila jednodušší jídla (a ty recepty mám dodnes schované), později jsem vařila, když mamka dělala v nemocnici na směny (složitější jídla třeba předpřipravila) ... Později jsem prostě vařila i podle kuchařky, ale dlouho jsem neuměla vůbec improvizovat. To jsem se trochu naučila až od jednoho z partnerů a víc až poslední roky ...
Vařit pro velký počet lidí téměř nemusím, rodinné srazy se konají u mojí nebo manželovy mamky (my bydlíme jinde). Když výjimečně vařím pro víc než 6 lidí (což považuju ještě za normální množství), tak mám několik "bezpečných a ověřených receptů", zejména pečené kuře, zapečené vepřové plátky se šlehačkou, řízky, guláš ... a k tomu vývar (plus něco upeču ke kafi) - jsou to jídla, která se cca dělají "sama" (až na řízky teda), není problém je udělat ve větším množství a všichni je jedí ... Do žádných "ohromujících experimentů" se rozhodně nepouštím