Přidat názor k článku K čemu jsou holky na světě

Tak tohle musím podpořit, moje první dítě bylo skutečně "neodkladná záležitost"(nedal se ani na vteřinu odložit!!:-)) - věnovala jsem mu naprosto každou minutu pokud byl vzhůru (a bohužel spal velice málo a špatně) a stejně byl u nás neustále křik že jsem se divila, že sousedi nevolají sociálku. Po nějaké době jsem se už ani nepokoušela dělat domácí práce když byl vzhůru, naprosto to nešlo. Všechno jsem dělala až pozdě večer (s odbíháním k uspávání opět brečícího mimina).Naštěstí jsem si v té době myslela, že to tak dělají všechny děti, jinak bych to asi ani nevydržela. Druhé dítě bylo ale úplně jiné a já byla jak v Jiříkově vidění - tam jsem s dítětem dělala naprosto všechno, krásně to šlo, a když malá usnula (což bylo často a spala klidně a dlouho), mohla jsem si sednout ke kafíčku a své oblíbené angličtině, bylo hotovo. Trochu jsem si připadala, jako že se na té mateřské flákám, i když jsem obstarala celou domácnost a dvě děti:-)- to v porovnání s tím, co bylo když byl kluk mimino. Takže není dítě jako dítě a jsou takové, co vám dají záhul, že se to nedá ani popsat. Pro lidi, co měli sami hodné děti, je to nepochopitelné, ti si pak myslí, že si to ta matka nedovede zorganizovat a je neschopná. Nezažít oboje taky bych si to myslela, kdybych měla jen to druhé, ale není to tak.