Přidat odpověď

Dcera je tam nyní v primě. Hlásili se společně se spolužačkou na Arcus a na Seiferta. Kamarádku na Seiferta nevzali, ale obě vzali na Arcus, tak prostě šly tam, že budou spolu.

Od první chvíle mi atmosféra ve škole přišla skvělá. Naše holky měly štěstí a jsou ve třídě, kde je 18 dětí. Holky jsou spokojené, nemají ve třídě žádný rušivý element. Profesoři o nich hovoří jako o třídě, která se objeví jednou za x let (v dobrém smyslu slova). V pololetí ve třídě nebyla na vysvědčení jediná trojka. Dcera se tedy oproti ZŠ pohoršila. Měla samé jedničky a nyní měla tři dvojky. Ředitelka, zástupce ředitele (syn ředitelky) i sekretářka, kteří primány na nic nemají, znají přesto děti křestními jmény. Když jsem se šla informovat na způsobu klasifikace dcery z TV (zlomila si nohu), přišel mi otevřít budou zástupce ředitele a věděl, kdo jsem. Podotýkám, že jsem nebyla objednaná a ve škole jsem byla před tím na zkoušách nanečisto a u přijímaček. Tak nevím, jestli mají v ředitelně nástěnku s fotkama a učí se ty tváře nazpamět Každopádně je to příjemné.

No a pokud jde o výuku, tak jim v prvních týdnech dali čas na rozkoukání a srovnání znalostí učiva, což bylo příjemné zase pro děti. Po nahlášení konce "hájení" jedou bez ohledu.

Přemlouvala jsem dceru, aby se rozhodla pro Seiferta (i tam mi to bylo příjemné), ale teď, když vidím, jak je spokojená, jsem ráda, že jsem nechala rozhodnutí na ní.