Přidat odpověď

U nas je povinnosti skoly se "postarat" o "dite" do 20 let. Cili vsichni - ca 99% - prechazeji na stredoskolske vzdelani, ktere se nazyva gymnazium a ma ruzne obory, vcetne ucnovskych (ktere se tak ale nenazyvaji). Prechazeji na nej i ti, kteri nesplnuji podminky - jsou umisteny do takovych jakychsi "doplnovacich" oboru - tady na to je nazev, chodi tam 16. leti, kteri nemaji znalosti odpovidajici nejnizsi znamce, a doucuji se predmet, ktery posleze odzkousi jejich puvodni skola. Je to celkem kombinovane - deti si vybiraji "kurzy", ze kterych se skladaji ruzne obory, a o ty kurzy (jestlize odpovidaji znalostem=znamce ze zakladky) muzou studovat spolecne s tim doplnovanim znalosti zakladni skoly. Zadene stredoskolske specializovane vzdelani neexistuje a kazde gymnazium ma za povinnost prijmout vsechny 16. lete po devitce. Takze nekteri z nich se hlasi na opravare aut, jini na Vedecke kurzy, ktere potrebujou treba ke studiu na lekare, jini na jazykove kurzy (a k tomu pak jsou povinne predmety jako materstina, matematika a anglictina, ktere musi mit vsichni, ale posledni treti rocnik se lisi - ti opravari treba nepotrebuji ten nejvyssi stupen, ktery musi odstudovat ti, kteri chteji pokracovat na vysoke. Ale i ti ho muzou studovat, kdyz planujou Vysokou skolu).
Ono je to tezke vysvetlit - ale proste vsichni na to stredni vzdelani jdou a do 20 ho maji za ukol nejak dodelat. Pak za ne prebira odpovednost pracak, kdyz te gymnazialni urovne nedosahnou, a jestlize se Jim nepodari ziskat nejake zamestnani, musi si to gymnazium stejne postupem casu dodelat na gymnaziu pro dospele - ty kurzy, ktere Jim chybi. Pri tom muzou i pracovat, jestli neco sezenou.

Kazdy rok se s ohledem na zajem o ty ktere obory pocet prijimacich bodu meni PO PODANI prihlasek, kazde gymnazium ma prijimaci pocet obvykle ruzny. Nejvyssi pocet je kolem 240 bodu, zak si muze vybirat jakykoli obor.