Přidat názor k článku K čemu jsou holky na světě

Jé Ivo, přesně tak to bylo u nás. Syna jsem musela pořád nosit a natřásat, aby neřval. Když jsem si chvíli sedla, hned to poznal. Špatně spal, špatně jedl. I jako batole byl strašně náročný na naši pozornost a čas. Nikdy si sám nehrál, klid nastal, jen když usnul a to zas nebylo tak často. Dlouho jsem se bála mít druhé dítě, že už to podruhé nezvládnu, ale holčička byla úplně jiná. Dělám si legraci, že je za odměnu, za to, co nám kluk vyváděl:o). Brečela jen málo, třeba když měla hlad nebo jí rostly zoubky (to jsem ji nosila celé noci), usínala sama, zabavila se i s hračkami v postýlce, když jsem neměla čas. Už chápu, že se na mě všichni dívali jako na neschopnou, když byl syn malý a měli "dobré rady", jak ho nerozmazlovat:o). U holčičky jsem stíhala všechno, nebyla jsem unavená, byla jsem v pohodě. Kdybych měla první ji, taky bych asi nevěřila, že malé dítě může tak vyčerpat celou rodinu.

E.