Řeknu to takhle: znám spoustu holek, co si rvou vlasy, že šly na potrat. Neznám ani jednu, co lituje, že se nakonec rozhodla si miminko nechat
.
Když si ho necháš, litovat nebudeš, tím si buď jistá. To jen teď máš ty obavy. Až to dítě budeš (živé a reálné) mít, budeš ho zbožňovat a budeš za něj vděčná.
Naopak potrat - tak asi jsi k této otázce musela mít nějaký přístup i před otěhotněním, a my netušíme jaký. Ale jít na potrat je pro spoustu žen sakra zátěž na psychiku, doživotní zátěž. Je to doživotní "co kdyby", smutek, a pochybnosti. A zpátky už to nevezmeš. Pokud jen trochu váháš, zda bys nebyla tento typ, ROZHODNĚ to nedělej!