Naši na mě nepřenesli, ale "zařídili" mojí hlavní dlouholetou zálibu - sport, který jsem dělala od 7 do 40 let. Sami nesportovali (mamka jednu dobu max. chodila na nějaké "zdravotní" cvičení do sokola a nacvičovala na spartakiádu), ale rozčilovala jsem je doma věčným poskakováním a další fyzickou aktivitou, takže mě šoupli na sport a tam mě "drželi" až do té doby než mě to začalo bavit (možná, že až ve dvanácti?).
Oni jinak moc zálib neměli a nemají, snad čtení (já četla vždycky, ségra až co je dospělá, brácha nikdy), křížovky (tím jsem trávila dlouhé chvíle asi před internetem
), houbaření (mamka; na taťku už je to moc pohybu, mamka paradoxně houby vůbec nejí). Mamka má ještě ráda práci na zahrádce, jako malá jsem ochotně pomáhala, potom už jen sklízet, teď možná pomalu by mě to taky bavilo, rýpat se v hlíně, ale v Praze asi zahrádku mít nebudu. Mamka nás taky učila všechny ruční práce, pokud jsme měli zájem (dokonce i bratr si jednou upletl nějakou šálu a později ušil kraťasy), v dospělosti se tomu ale věnovala jen trochu ségra (šila a pletla na malé děti, dokonce na MD i vyšívala, prý ji to uklidňovalo), já končím u oprav a to rozhodně za zálibu nepovažuju. Na ruční práce nejsem dost pečlivá.