Přidat odpověď

Moji rodiče by to nepoznali. A vůbec by je nenapadlo, že to nepoznají.

Když jsem si po létech s mámou něco vyříkávala, tak docela koukala, co všechno nevěděli (o mých myšlenkách, přáních atd.). Něco i obrečela a to jsem zdaleka neříkala všechno a nijak zle nebo ukřivděně. Mám to už zpracované, i když některé věci mě udivují doteď.

Jedno moje dítě je podobné, nevím co se v něm odehrává. Takže v podobných případech, kdy dělá "tvrďáka" jsem radši za vlezlou maminku - a nakonec je rád, to už poznat je. A kdyby o to opravdu nestál, dá mi to najevo jasně (tzn. přání že něco opravdu nechce projevit umí, ale že něco chce už ne).

Věřím že u vás je to jiné, svoje dítě snad znáš, ale stejně moc nerozumím tomu, proč kvůli ušetření nijak závratné částky rikujete, že mu to nakonec líto přijde. Až bude jediný, kdo nebdue tančit sólo s mámou, zvlášť jestli máte hezké vztahy.

Nebo se už dneska sólo s rodiči netančí?