Přidat odpověď

Zzeno, ale houbeles. Ja mam totiz manzela, ktery byl presne takto vyvhovan. Ma neuveritelne problemy s jidlem, v dospelosti to nejvic sere jeho samotneho. Nevarim z vody, tohle jsou dlouhe roky reseni v peci psychologu, kde vse doslo k tomu, presne co tady pise Konvi a dalsi. Jde o lenost dospelych nabizet a neschopnost to neresit. Jde o naprosto iracionalne presvedcene dite, ze neco neni bezpecne, protoze toto vysledovalo v ramci svych vztahu v rodine. Navic jde o vlmi efektivni nastroj manipulace v detskych rukou. Tchyne je zlata zenska, ale i ona priznala, ze proste ji mohlo mrsknout z vecneho nabizeni a pak vyhazovani a tak predkladala jen veci, ktere vedela, ze dite jist bude. Casto tam hraje roli i nejake nezpracovane trauma ditete (treba pobyt v nemocnici), pripadne nezpracovana traumata rodicu, ktera se na dite prenaseji. Toliko k vybiravosti u zdravych deti.

Jo a mmch, jednim z traumat, ktere deti casto resi odmitanim jidla je nuceni v rannem veku ke sporadanemu jezeni. Klasicke "s jidlem se nehraje"...naopak, s jidlem si deti maji co nejvice hrat. Maji se v nem matlat a patlat. Klidne hodiny. Takto k nemu ziskavaji duveru, objevuji ho a casto i mimovolne obliznou a ochutnavaji, ac na zasyceni to neni.