Monty, rodina mého ex se trochu vymyká, protože tam z generace na generaci se darují nebo dědí domy s byty. Takže část dětí bydlí v těchto bytech a část si to řeší sama. Třeba syn si našel s přítelkyní v Praze ten drahý podnájem, o kterém píšeš. Jedna dcera bydlí s přítelem a tomu rodiče koupili před 2 lety byt, také v Praze. Koupili byt i dceři. Můj bývalý tchán s tchýní bydleli celý život v nájemním bytě. Ale měli docela dost vysoký příjem /oba lékaři/ a během života koupili dva byty v Praze jako investici. Tyto byty pak dědeček daroval dvěma nemladším vnoučatům, které žijí v Praze. Takže oni už ve 4 a 6 letech mají svůj byt. Zatím je rodina pronajímá. Rodiče tchána kdysi koupili v Praze činžovní dům a ten jim komunisté sebrali. Dostali ho zpátky po mnohaletém snažení, ten dům má bratr bývalého manžela. Další dům, který tehdy koupili, byl rodinný dům, který napsali na bývalého tchána a jeho bratra. V tom domě jsme s exmanželem začínali bydlet, v suterénu, v jedné místnosti, o další byt ve vlastním domě se musel exmanžel soudit. Ale měli jsme kde bydlet vlastně díky babičce a dědečkovi.
Můj pradědeček žil 20 let ve Vídni, po návratu do Prahy před 2.sv v. si také koupil dva domy, ale komunisté mu ho sebrali. Bohužel ty domy zbourali a místo toho dostala moje babička se sourozenci jen nějaké odškodné. Kdyby se tohle nestalo, tak jsem dnes za vodou.