Mně se chce něco říct.
Štve mě, že vyšší věk je (zde) automaticky spojován s demencí. Že jako všichni, bez pardonu...musíš tam.
Pro mně je příklad a vzor má milá tchýně (spíš má milá Maruška), která dožila v největší pohodě, milovaná dětmi a vnoučaty (a snachou vážená, Maru, víš to
), pořád pracovala, nikoho nebuzerovala, dávala dárky z důchodu ale taky se ji jich dostávalo. Čistá duše.
Myslím, že ona ta demence je za něco.
Za bordel, který dotyčný páchal (i nevědomky). I na sobě.