Přidat odpověď

Jen takový nedělní plk vo ničom. Rozešla jsem se já na konci ledna, nestýská se mi po něm, vrátili jsme se synem do našeho bytu, a zaplula jsem sem, jako bych nikdy neodešla.

Nenimrám se v naší minulosti, jsem ráda, že jsem odešla, nikam by to nevedlo. Ani na něj nejsem naštvaná, nepřeju mu nic zlýho. Ať si plní ten svůj sen o rodině, kterou musí stihnout do příštího roku.

Tak proč ve mně dneska hrklo, když dle komentářů pod jeho fotkou to vypadá, že už někoho má. Ano vím, řekl, že my jsme uzavřená kapitola, že mě nutit nemůže. Ale to fakt lidi umí, v jednom měsíci někoho milovat a říkat, jak je pro něj druhý důležitý a za měsíc (možná i dřív) už jezdit za někým jiným? No evidentně jo.

Vím, že mě to přejde, že se z toho hroutit nebudu, ale asi trocha nostalgie nebo čeho.