Přidat odpověď

Hroudo,
jo, přesně tak to mám taky.
Akorát u nás ten styk s rodiči spolužáků inicioval a zajišťoval MM, považoval to za hodně důležité. A oslavy narozenin, kam se připrdelili i rodiče dětí a pak se chovali dost invazivně, jsem taky musela nějak skousnout. Trpěla jsem, ale ustoupila a nějak se na tom podílela. O to víc mě mrzí, že dcera má dneska pocit, že všechno důležité pro ni dělal táta a myslí tím zrovna TOHLE, přitom tu první socializaci jsem s ní prožívala hlavně já, MM se jí do 4 let prakticky vůbec nevšímal, ale ona má pocit, že jsem pro ni nikdy neudělala nic navíc, nic pro mě nepohodlného a když jí popíšu, jaké pocity jsem měla z těch oslav a společných dovolených a tak, tak je to proto, že jsem divná. Extrovertní povaha je prostě respektovanější.