Mám, sebe, staršího syna a jeho gympl, respektive jeho více gymplů
a tady toho mladšího.
Je to podobně jako ve sportu -těžko pomůže vrhnout se na to jednou za měsíc. Pravidelná práce , s postupně narůstajícími nároky vede k tomu, že za chvíli ti přijde všechno celkem snadný, navazuješ, není toho moc najednou, zvládáš čím dál víc.
A to říká ten, kdo je přesně opak tohohle všeho
A celej život má díky tomu průsery a stres
Můj mladší syn, kterej měl dřív problém sesmolit čtenářskej deník, je teď schopnej sepsat 4 A4 strany celkem slušnýho slohu na určitý téma za ca deset minut.Znovu podotýkám, on má ten tlak rád, rád se zlepšuje, škola ho navíc kupodivu hodně motivuje, stejně jako naprostou většinu jeho spolužáků.
Což se třeba o gymplu mýho staršího syna moc říct nedalo.Tam jeli nárazově a většina tím byla daleko víc stresovaná.