Mě začíná být družinářek a učitelek opravdu líto. Jak některé nemám ráda, tak některé ať udělají co udělají, vždycky to bude špatně. Kdyby dceru pustila na dobré slovo, tak Margarit bude ráda, jiná matka by zase zlostí zbořila půl školy. Tak co má ta družinářka dělat?
U nás bylo zvykem, že na začátku roku se vyplňovalo na formuláři kdy a s kým dítě opouští družinu a to platilo. Vypisování lístků by u půlky dětí dopadlo jak u dcery. Pokud nastane změna a dítě musí odejít dříve než je obvyklé, copak je v dnešní době takový problém zavolat nebo napsat družinářce sms?
A je to.
Všímám si už delší dobu, jak všechno kolem dětí strašně "prožíváš", rozčiluješ se nad blbostmi a často si ty nepříjemné situace přivádíš ty sama. Možná by ti pomohlo, kdyby ses realizovala i trochu jinak než jen dětmi. Když tě rozčiluje každá blbost, s komunikací máš taky trochu problémy, tak musíš mít hrozně těžký život. Zkus na tom trochu zapracovat.